Iaidó (居合道)

Jednou z důležitých bojových disciplín, která byla součástí vzdělání klasických japonských válečníků, bylo iaidžucu - umění tasení meče. Iaidžucu (později iaidó) je cestou meče - způsob jeho užívání, který vznikal vedle kendžucu (kendó). Tato disciplína byla rozvíjena jako reakce na překvapivý útok už někdy v 15. a 16. století v Japonsku. Původním záměrem bylo zabít protivníka jedním úderem, tedy sekem meče ihned po (nebo i při) vytažení z pochvy. Snahou bylo užití adekvátní techniky ve vztahu ke konkrétní situaci (počtu protivníků, směru odkud protivník přichází nebo jak útočí…). Šlo tedy o to umět flexibilně užít meč ze stavu, kdy je zasunut v pochvě.

V rámci České Federace Kendó se cvičí standardizovaná škola Seitei iai (dnes správně ZNKR Iai), která vznikla v poválečných letech v druhé polovině 20. století syntézou několika starých škol (korjú). Na rozdíl od korjú nemají jednotlivá kata několik možných způsobů provedení, ale vždy jen jeden správný. Praktický důvod je ten, aby všichni cvičenci nejdříve zvládli standardizovanou formu, u které se dá jednoznačně určit správnost provedení a kvalita technického podání. Díky tomu je možné naučit všechny, kteří se chtějí seznámit s iaidó, stejným základům, nebo například pořádat soutěže v kata - hodnotící kritéria jsou pro všechny stejná. Škola ZNKR Iai obsahuje 12 kata.

Iaidó se cvičí především formou kata, tedy boje proti jednomu nebo více imaginárním soupeřům. Součástí každé kata iaidó jsou čtyři po sobě jdoucí prvky : vytažení meče (nuki), provedení seku (kiricuke), odstranění krve z čepele (čiburi) a uložení meče zpět do pochvy (notó), které lze nacvičovat i samostatně. Rozhodující akcí je samozřejmě sek (nukicuke a kiricuke), jenž musí být podrobně studován ať už ve vztahu k cíli, který má zasáhnout, směru kterým je prováděn či síle, kterou můžeme vynaložit. Škola klade důraz na reálné seznámení se s principy používání meče vzhledem k osobě, která meč používá. Jde o vzájemný respekt možností cvičence a zbraně, navržený tak, aby široké veřejnosti toto umění přiblížil.

Obvyklý postup začínajícího cvičence je studium Seitei iai jako základu a po jejím zvládnutí pak následuje studium některé ze starých škol. Studium staré školy klade na rozdíl od Seitei iai větší důraz na reálné a efektivní použití meče.

Cílem cvičení Iaidó je rozvoj člověka a jeho fyzických a duševních kvalit prostřednictvím cvičení boje s japonským mečem.

Iaidó se v ČR cvičí od roku 1989.

kde se Iaidó cvičí zjistíte v sekci členové